Obecní úřad

Budova obecního úřadu v naší obci byla postavena v letech 1977-78 pro potřeby místního národního výboru a hasičské zbrojnice. V průběhu let prošla několika rekonstrukcemi - v 80. letech 20. století krátce sloužila jako ordinace dětského lékaře, v roce 2014 pak byla rozšířena hasičská zbrojnice, přistavěna veřejná knihovna a sklad obecní techniky. V prvním patře budovy se nachází obřadní místnost, kde probíhají slavnostní vítání občánků, oslavy životních jubileí, setkání šedesátníků a další obřady připravované Sborem pro občanské záležitosti, založeném v roce 1976.Budova obecního úřadu tak prošla řadou změn a rekonstrukcí, aby vyhovovala potřebám obce a jejích obyvatel. Od dob prvního starosty Jakuba Bošky po roce 1848 až po současnost se v ní odehrávaly důležité události a obřady, které formovaly život naší obce

Obecní úřad sídlí v budově, nově postavené pro úřadovnu místního národního výboru a pro hasičskou zbrojnici v letech 1977 - 78. V průběhu let byla rekonstruována, v 80. letech 20. stol. jedna místnost krátce sloužila jako ordinace dětského lékaře. Další velká stavební rekonstrukce se odehrála v roce 2014, kdy byla rozšířena hasičská zbrojnice, přistavěna veřejná knihovna a sklad obecní techniky.

V prvním patře je obřadní místnost, kam jsou zváni občané při příležitosti významných událostí v jejich životě – probíhají tu slavnostní vítání občánků, oslavy životních jubileí, setkání šedesátníků a další obřady, které připravuje Sbor pro občanské záležitosti, založený roku 1976.

Z dochovaných záznamů byl po roce 1848 prvním starostou naší obce Jakub Bouška, majitel zemědělské usedlosti čp. 52 na Malé Straně, poté vystřídaný Janem Lešnerem. Po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostaného Československa proběhla novelizace obecního zřízení a byly zavedeny všeobecné a rovné volby do obecního zastupitelstva pro muže a ženy. V době Protektorátu Čechy a Morava (1939 – 1945) je obecní samospráva likvidována, starostové jsou jmenováni německými orgány.

Po roce 1945 vznikaly národní výbory a po komunistickém převratu v roce 1948 probíhaly volby s jedinou kandidátní listinou Národní fronty. Funkci prvního předsedy Místního národního výboru vykonával Jaroslav Cibulka. Nejzávažnější záležitosti spadající do kompetence národních výborů byly vždy předem projednávány příslušnými výbory KSČ, které měly skutečný vliv na řešení.

Sídlo tehdejšího Národního výboru bylo v dnes již neexistující budově čp. 187 u školy, ve dvojdomku spolu s úřadovnou pošty. Funkci předsedy MNV v této době postupně vykonávali Bohumil Uchsaný, Josef Steiner, Karel Hejnic, Ing. Josef Švirk, František Snopek a Ing. Marie Kocourová.

V 60. - 80. letech minulého století došlo v obci kromě již zmíněné budovy MNV a hasičské zbrojnice také k vybudování kulturního domu, širokoúhlého kina, školní tělocvičny a domu služeb s prodejnou. Jako dlouholetý problém se jevila nemožnost výstavby kanalizace a vodovodu z byrokratických a finančních důvodů.

V prvních svobodných volbách v roce 1990 byl starostou zvolen RNDr. Václav Štádler, poté Vladislav Veverka a od roku 2000 Petr Dragoun.

V následujícím období došlo k dokončení výstavby kanalizace a vodovodu, obec byla plynofikována, z dalších větších investičních akcí jmenujme alespoň průběžnou opravu komunikací a výstavbu chodníků, půdní vestavbu ve školní budově a opravu tělocvičny, úpravu školního hřiště, výstavbu sportovního areálu, kompletní rekonstrukci kulturního domu, již výše zmíněnou rekonstrukci obecního úřadu a výstavbu nové budovy mateřské školy se školní jídelnou.