Obec Stará Huť
Stará Huť

VÍTEJTE NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH OBCE STARÁ HUŤ

Stará Huť je obec ležící v jižní části Středočeského kraje asi 2 km východně od Dobříše a 20 km východně od okresního města Příbram. Rozkládá se na úpatí Brd při řece Kocábě, nadmořské výšce 352 m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1674.

Pomník padlým v I. a II. sv. válce

Pomník padlým

Pomník padlým, vytvořený říčanským sochařem Antonínem Hlouškem z hořického pískovce, byl odhalen 10. června 1923 za účasti až tří tisíc návštěvníků. Pomník nese jména padlých rodáků ze Staré Hutě z první i druhé světové války. Při slavnostním odhalení byla uspořádána zábava, která pokryla náklady na jeho zhotovení. V první světové válce většina mužů bojovala na straně Rakouska, někteří se přidali k legiím. V druhé světové válce se místní obyvatelé zapojili do odboje, mnozí zaplatili životem nebo trpěli v koncentračních táborech. Po válce, 12. května 1945, dorazily do Staré Hutě sovětské jednotky, čímž zde válka skončila, ale došlo k tragédii při lovu ryb ručními granáty, kdy zemřeli dva místní chlapci.

Pomník padlým zhotovil z hořického pískovce říčanský sochař Antonín Hloušek. Odhalen byl 10. června 1923. Při této slavnostní příležitosti byla uspořádána zábava v místním hostinci U Holečků, na které se vybrala  částka, která pokryla náklady na zhotovení pomníku. Slavnosti se zúčastnil veliký počet návštěvníků, kroniky uvádějí až tři tisíce lidí. Součástí pomníku jsou desky se jmény padlých starohuťských rodáků. V letech 1914 – 1918 byla do 1. světové války povolána většina mužů, řada z nich padla na straně Rakouska. Někteří přešli do ruských, francouzských a italských legií a bojovali proti  Rakousku a Německu. Mnozí se vrátili se zraněním nebo podlomeným zdravím. Huťský občan francouzský legionář František Jindáček padl v bitvě u Terronu (Vouziers) 22. 10. 1918, téměř na konci války. Válečný život byl těžký také v zázemí, kde se nebojovalo. Lidé trpěli nedostatkem potravin, topiva a dalších věcí potřebných k životu.

Deska ve středu pomníku se vztahuje ke 2. světové válce (1939 - 1945), kdy byla naše obec součástí protektorátu Čechy a Morava ovládaným nacistickým Německem. Starohuťští občané žili ve strachu, nejistotě a strádání. Někteří se zúčastnili odboje proti fašismu a zaplatili za to životem nebo vězněním v koncentračním táboře (Josef Hašek, Alois Tesárek) nebo byli zastřeleni na konci války při střetu s ustupujícími německými vojáky (Ferd. Vrtal, hajný Josef Dvořák). Dva muži – železničář Antonín Havelka a budoucí strojvůdce Karel Kadlec padli na barikádě při Pražském povstání. Židovské rodiny Karpelesova a Franklova zahynuly v koncentračním táboře. Starohuťský rodák Antonín Oktábec byl členem Sokola, působil v odboji, spolupracoval s parašutistickým výsadkem Anthropoid a v Praze zajistil Janu Kubišovi úkryt po atentátu na říšského protektora Heydricha. Byl zatčen i se svou manželkou Vlastou a oba v Mauthausenu popraveni. Dagmar Schartová, narozená v roce 1920 ve Staré Huti č. 125, dcera dobříšského starosty Adolfa Scharta, byla spolu se svými rodiči popravena za heydrichiády v červnu roku 1942. Řada mladých lidí byla nasazena na nucené práce v Německu.

12. 5. 1945 dorazily do Staré Hutě jednotky 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského a tím zde válka skončila. Podle kroniky téhož dne na břehu Huťského rybníka došlo k neštěstí – sovětští vojáci lovili ryby za pomoci ručních granátů. Při předčasném výbuchu byl usmrcen jeden voják a střepiny zasáhly přihlížející místní chlapce -  sedmnáctiletý Josef Vermach zemřel na místě a osmnáctiletý Jan Kos o dva dny později v nemocnici.

Pomník padlým

Pomník padlým text
 

 Antonín Oktábec

 

 

 

Občan

Odkazy

Město Dobříš
Brdy-Vltava
Czech POINT

Předpověď počasí

dnes, pondělí 20. 5. 2024
slabý déšť 24 °C 9 °C
úterý 21. 5. slabý déšť 23/11 °C
středa 22. 5. slabý déšť 15/12 °C
čtvrtek 23. 5. slabý déšť 17/12 °C

Kalendář akcí

Evropská unie

Evropská unie

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR