Významná zeleň

Výpusť Huťského rybníka před stavbou dálnice D4

Tato lípa byla zasazena dne 7. 9. 2024 při příležitosto oslav 350. výročí vzniku obce Stará Huť jako pokračování tradice připomínat významná výročí a události právě výsadbou našeho národního stromu a také zvelebovat vzhled a životní prostředí našeho bydliště. Péče o zeleň je trvalou a důležitou činností obecního úřadu.

Podél komunikací vedoucích přes naši obec a její okolí byly od 19. století vysazovány aleje jírovce maďalu, zvaného též kaštan. Nejstarší stromy v našich alejích mají přibližně 150 let. V roce 1923 byl založen okrašlovací spolek, který se staral o zeleň a rozšiřoval ji. Velký zásah do přírodního prostředí obce přinesla výstavba dálnice D4 v 80. letech minulého století. Za zmínku stojí i tradice, kdy si žáci prvních tříd zasazovali stromky na prostranství u vstupu do obce. U vodotečí rostly vrby, z nichž zůstala už jen jediná v ulici Karla Čapka.

Podél komunikací vedoucích přes naši obec i v jejím okolí byly asi od 19. století vysazovány aleje jírovce maďalu (zlidověle kaštanu). Tento strom původem z Balkánu se u nás začal v krajinářství využívat v období vrcholného baroka. Roku 1612 jej z Istanbulu přivezl a v Paříži zasadil francouzský cestovatel a v průběhu následujících 100 let se jírovec rozšířil po celé Evropě. Nejstarší stromy v našich alejích rostou asi 150 let, většina z nich dožívá a odumírá. Škůdcem kaštanů v posledních třiceti letech je drobný motýlek klíněnka jírovcová, jejíž larvy parazitují v listech a způsobují jejich předčasný opad. Podle starých pověstí bychom měli kaštany nosit stále v kapse, protože chrání před zlem; jsou účinné, dokud neztratí svůj lesk.

Neutěšený průmyslový vzhled naší obce byl postupně zvelebován výsadbou stromů na přelomu 19. a 20. století (např. lípy u kapličky a školní budovy) a po 1. světové válce, kdy byly na obecních prostranstvích sázeny již zmíněné kaštany, lípy a akáty, které se však vlivem nevhodných půdních podmínek špatně ujímaly. Byly založeny čtyři sady – Masarykův (před č. 12 v dnešní Dělnické ulici), Wilsonův (lípy u bývalé železniční zastávky), sad Republiky na návsi před kapličkou a Štefánikův před nynější mateřskou školou. V roce 1923 byl z iniciativy místních učitelů založen okrašlovací spolek, který o zeleň pečoval a dále ji rozšiřoval. Vysázeny byly kaštany, lemující Dělnickou ulici, z nichž některé za dobu 100 let své existence dosáhly úctyhodného vzrůstu, a bylo osázeno prostranství mezi ulicemi Zahradní a U Potoka. Činnost spolku pokračovala i v dalších letech. V roce 1975 byly nahrazeny staré akáty v aleji vedoucí z obce k rybníku Strž lípami, o něž obětavě pečoval pan Karel Hejnic. Velkým zásahem do přírodního prostředí obce byla výstavba náspu dálnice D4 v 80. letech minulého století, kdy byla zasypána část Huťského rybníka a tím se negativně změnily životní podmínky pro růst okolních stromů – např. akátové aleje v Malostranské ulici nebo dnes už zmizelého mohutného topolu černého na břehu rybníka. Za zmínku stojí také krátká tradice z té doby, kdy si žáci prvních tříd zasazovali stromky na prostranství u vstupu do obce. U vodotečí rostly vrby, z nichž zůstala už jen jediná v ulici Karla Čapka, která poutá pozornost svým monumentálním vzrůstem.