Výpusť Huťského rybníka před stavbou dálnice D4
Tato lípa byla zasazena dne 7. 9. 2024 při příležitosto oslav 350. výročí vzniku obce Stará Huť jako pokračování tradice připomínat významná výročí a události právě výsadbou našeho národního stromu a také zvelebovat vzhled a životní prostředí našeho bydliště. Péče o zeleň je trvalou a důležitou činností obecního úřadu.
Podél komunikací vedoucích přes naši obec a její okolí byly od 19. století vysazovány aleje jírovce maďalu, zvaného též kaštan. Nejstarší stromy v našich alejích mají přibližně 150 let. V roce 1923 byl založen okrašlovací spolek, který se staral o zeleň a rozšiřoval ji. Velký zásah do přírodního prostředí obce přinesla výstavba dálnice D4 v 80. letech minulého století. Za zmínku stojí i tradice, kdy si žáci prvních tříd zasazovali stromky na prostranství u vstupu do obce. U vodotečí rostly vrby, z nichž zůstala už jen jediná v ulici Karla Čapka.
Podél komunikací vedoucích přes naši obec i v jejím okolí byly asi od 19. století vysazovány aleje jírovce maďalu (zlidověle kaštanu). Tento strom původem z Balkánu se u nás začal v krajinářství využívat v období vrcholného baroka. Roku 1612 jej z Istanbulu přivezl a v Paříži zasadil francouzský cestovatel a v průběhu následujících 100 let se jírovec rozšířil po celé Evropě. Nejstarší stromy v našich alejích rostou asi 150 let, většina z nich dožívá a odumírá. Škůdcem kaštanů v posledních třiceti letech je drobný motýlek klíněnka jírovcová, jejíž larvy parazitují v listech a způsobují jejich předčasný opad. Podle starých pověstí bychom měli kaštany nosit stále v kapse, protože chrání před zlem; jsou účinné, dokud neztratí svůj lesk.
Neutěšený průmyslový vzhled naší obce byl postupně zvelebován výsadbou stromů na přelomu 19. a 20. století (např. lípy u kapličky a školní budovy) a po 1. světové válce, kdy byly na obecních prostranstvích sázeny již zmíněné kaštany, lípy a akáty, které se však vlivem nevhodných půdních podmínek špatně ujímaly. Byly založeny čtyři sady – Masarykův (před č. 12 v dnešní Dělnické ulici), Wilsonův (lípy u bývalé železniční zastávky), sad Republiky na návsi před kapličkou a Štefánikův před nynější mateřskou školou. V roce 1923 byl z iniciativy místních učitelů založen okrašlovací spolek, který o zeleň pečoval a dále ji rozšiřoval. Vysázeny byly kaštany, lemující Dělnickou ulici, z nichž některé za dobu 100 let své existence dosáhly úctyhodného vzrůstu, a bylo osázeno prostranství mezi ulicemi Zahradní a U Potoka. Činnost spolku pokračovala i v dalších letech. V roce 1975 byly nahrazeny staré akáty v aleji vedoucí z obce k rybníku Strž lípami, o něž obětavě pečoval pan Karel Hejnic. Velkým zásahem do přírodního prostředí obce byla výstavba náspu dálnice D4 v 80. letech minulého století, kdy byla zasypána část Huťského rybníka a tím se negativně změnily životní podmínky pro růst okolních stromů – např. akátové aleje v Malostranské ulici nebo dnes už zmizelého mohutného topolu černého na břehu rybníka. Za zmínku stojí také krátká tradice z té doby, kdy si žáci prvních tříd zasazovali stromky na prostranství u vstupu do obce. U vodotečí rostly vrby, z nichž zůstala už jen jediná v ulici Karla Čapka, která poutá pozornost svým monumentálním vzrůstem.
Stará Huť 1905
Vrby u mostu před Pechrákem 1930
Náves při slavnosti 1924 s vysazenými kaštany
Stará Huť 1936 s již vzrostlými stromy