Škola na konci 19. století
Ve Staré Huti se po třiceti letech od prvního plánu podařilo získat souhlas pro výstavbu české školy v roce 1896. Dokončena byla v roce 1897. Řídícím učitelem byl Ladislav Malý až do roku 1923. Během první světové války se škola zapojila do válečné výroby a po válce pomáhala chudým rodinám. Po roce 1989 proběhly organizační změny a modernizace, včetně sloučení s mateřskou školou. Dnes je škola pětitřídní s plány na výstavbu budovy pro druhý stupeň základní školy.
Zřízení školy ve Staré Huti provázely nezvyklé průtahy a od prvního záměru uplynulo třicet let k jeho realizaci. Po úpravě školských zákonů v 70. letech 19. století nejdříve nejevila o výstavbu zájem obec, později nedošlo k realizaci vlivem byrokracie. “Konečně 26. února 1893 došla zpráva okresní školní rady příbramské, že zemská školní rada, smluvivši se se zemským výborem království českého, svolila, aby Stará Huť z Dobříše byla vyškolena a aby v místě zřízena byla samostatná trojtřídní škola s českým jazykem vyučujícím” – zaznamenává Ladislav Malý, první řídící učitel starohuťské školy. V květnu téhož roku byla zvolena místní školní rada. Pro stavbu byla zakoupena parcela č. 158, patřící občanu Přívorovi, a stavební dokumentace byla zadána knížecímu staviteli Aleschovi. V konkurzu byla přijata nabídka stavební firmy V. Havlíčka z Dobříše. Stavět se začalo v polovině roku 1896 a 31. srpna 1987 byla provedena kolaudace. Kníže Josef Colloredo – Mansfeld přispěl na stavbu darem v podobě stavebního materiálu a k úhradě nákladů částečně přispěl také zemský úřad, ostatní výdaje byly hrazeny z rozpočtu obce. Školní budova byla postavena velkoryse, takže už v roce 1901 mohla být rozšířena na čtyřtřídní. Podle tehdejšího zákona, určujícího na jednu třídu 80 (!) dětí, bylo v prvním roce provozu školy zapsáno celkem 250 dětí.
Prvními učiteli byli Adolf Řánek, Václav Hlinomaz a František Nevařil. Náboženství vyučoval Karel Líska, kaplan z Dobříše a místním školním dozorcem byl jmenován knížecí účetní Emil Hummel.
Osobností nadregionálního významu působící ve starohuťské škole byl Ladisla Malý (1862 – 1956), významný osvětový pracovník, pokrokový pedagog a spisovatel. Byl zakladatelem Městského muzea v Příbrami a spoluzakladatelem muzea na Dobříši. Po založení a otevření školy ve Staré Huti v roce 1897 byl v konkurzu vybrán jako řídící učitel. Zde působil až do roku 1923, kdy odešel do penze. Za svého působení přispěl nejen k rozvoji školství, ale i kulturního a společenského života v naší obci, k celkové osvětě. Ve výuce a řízení školy používal moderní metody, dokázal výuku podat zajímavě, vedl spolupracovníky i žáky k dalším aktivitám. Jím vlastnoručně vyrobené učební pomůcky jsou v místní základní škole dodnes uchovávány. Starohuťská škola pod jeho vedením vzbuzovala zájem mnoha pedagogů z regionu, jezdili sem získávat zkušenosti.
Ladislav Malý se svými žáky
Z dalších událostí ve škole stojí za zaznamenání zavedení elektrického proudu v roce 1913 a výstavba učitelského domku poblíž školy (později sloužil potřebám kanceláře MNV, školní družiny a jako úřadovna pošty; zbořen v roce 2024). Za první světové války při velkém nedostku topiva se učilo jen ve dvou třídách a děti se kromě výuky podílely podle svých schopností na válečné výrobě. Byla nacvičována ochotnická představení, jejichž výtěžek šel na podporu chudých rodin a sirotků po padlých ve válce. V meziválečném období navázali na úspěšné působení Ladislava Malého další pedagogové, od roku 1939 byl řídícím učitelem jmenován Vojtěch Šobíšek. V těžké době německé okupace se musel vypořádat s mimořádnými poměry tak, aby nebyli ohroženi učitelé ani žáci či jejich rodiny. V roce 1944 byla v přízemí budovy zřízena mateřská škola. Na konci války byli v budově ubytováni němečtí uprchlíci a po jejich odchodu zde byla zřízena nemocnice pro příslušníky Rudé armády. V tomto období utrpěla školní budova velké škody na zařízení a bylo nutné provést opravy interiéru. V roce 1947 měla škola nejnižší stav žáků za svého dosavadního trvání - navštěvovalo ji 73 dětí. Po roce 1948 následovaly různé organizační změny, v roce 1958 byla v přízemí školní budovy zřízena tělocvična. Venkovního školního hřiště se žáci dočkali v roce 1964. Na začátku 70. let proběhla generální oprava budovy školy – oprava fasády, střechy, zřízení odpadní jímky a splachovacích záchodů, zavedení ústředního vytápění aj. Od školního roku 1976 - 77 bylo základní školství rozděleno na dva stupně. Starohuťská škola byla organizována jako dvoutřídní se čtyřmi ročníky, do páté třídy přecházeli žáci na Dobříš. V prosinci roku 1982 byla slavnostně otevřena budova nové tělocvičny. Na této stavbě bylo starohuťskými občany zdarma odpracováno množství brigádnických hodin. Ředitelem školy v tomto budovatelském období byl od roku 1967 po dobu dvaceti let Přemysl Šobíšek. Po roce 1989 byl schválen nový školský zákon a ve školství proběhla řada změn. Ředitelský post v konkurzu obhájila Marie Volfová. V roce 1996 byla škola napojena na veřejný vodovod a kanalizaci a od následujícího roku na plynovod. V roce 2002 došlo k organizační změně – ke sloučení obou školních zařízení v obci pod novým názvem Základní škola a Mateřská škola Stará Huť. Při další rekonstrukci v budově v letech 2011 – 2014 proběhla kompletní výměna oken, podlahových krytin, zateplení a zřízení počítačové učebny, v roce 2016 pak adaptace půdních prostor na další třídy a zázemí. V současné době je výuka v základní škole organizována jako pětitřídní s pěti postupnými ročníky.
Další velká událost vedoucí k rozvoji školství nejen v naší obci je před námi – výstavba budovy pro druhý stupeň základní školy.
Škola - první učitelé
2017 - oslavy 120 let založení - škola po generální rekonstrukci
Škola uprostřed vsi, 1905
Přístavba tělocvičny
Škola dnes
