Dobříš

Roku 1252 tu nechali postavit hrad Vargač a sídlil na něm královský lovčí. Okolní lesy totiž byly královskou honitbou. V roce 1630 král Ferdinand město a panství prodal Brunovi z Mansfeldu, jehož potomci vlastní dobříšský zámek dodnes. Proti zámku se nachází kostel Nejsvětější Trojice z let 1791-1797, novobarokně upravený roku 1907. Hřbitovní kostel sv. Kříže ze začátku 17. století se stal roku 1803 knížecí hrobkou. Na náměstí se dochovalo několik barokních domů (např. Kopáčkův dům) a klasicistní radnice z roku 1821. Ve městě žila početná židovská komunita, jejíž novorománská synagoga postavená v letech 1903-1904 nedaleko od náměstí je v současnosti využívána jako kulturní středisko. Židovský hřbitov ze 17. století se nachází poblíž sídliště Větrník. 49˚ 46` 52.51``N 14˚ 10` 1.93``E

ZÁMEK DOBŘÍŠ - roku 1630 král Ferdinand II. prodal město Brunovi z Mansfeldu, jehož rod začal na Dobříši vládnout pevnou rukou a od roku 1666 nechal stavět malý barokní zámek. V letech 1745-1775 byla stavba upravena podle francouzských vzorů, byla vybudována francouzská zahrada s oranžerií a anglický park. Zámek se stal centrem rozsáhlého panství, k němuž patřila kromě jiného velká část lesních porostů v Brdech. Za druhé světové války byl zámek vyvlastněn fašisty, kteří ze zámku udělali sídlo pro říšského protektora. Po válce zámek zkonfiskoval stát a v zámku zřídil tkz. Domov spisovatelů. Po roce 1990 byl zámek zrestituován a je veřejnosti přístupný stejně jako zámecká zahrada a park. Objekt je hojně využíván pro kulturní akce jako jsou výstavy, svatby, filmování. Poblíž zámku je také barokní hospodářský dvůr z poloviny 18. století.