Stará Huť je obec ležící v jižní části Středočeského kraje asi 2 km východně od Dobříše a 20 km východně od okresního města Příbram. Rozkládá se na úpatí Brd při řece Kocábě, nadmořské výšce 352 m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1674.
město ležící v Hořovické brázdě se stalo střediskem západní části berounského okresu.
Připomíná se již od 12. století. Ve městě můžeme navštívit barokní Nový zámek Hořovice, který představuje hodnotný barokní celek, kostely sv. Jiljí a Nejsvětější Trojice, nebo umělou zříceninu Griseldu z roku 1813. ZÁMEK - stavbu zahájil ve druhé polovině 17. století Bernard Ignác z Martinic. Po jeho smrti v roce 1685 pokračoval ve stavbě nový majitel panství Jan František z Vrbna. Za dnešní podobu zámku je odpovědný především hessenský kurfiřt Friedrich Vilhelm I. a hessenský dvorní architekt Gottlob Engelhart, kteří zámek v letech 1856-68 radikálně přestavěli ve stylu pozdního klasicismu. Přestože to nebyla poslední stavební úprava, celkový ráz zámku se již neměnil. Výsledkem je dvoupatrová budova na půdorysu do písmene H, z hlavního křídla vystupují na jižní i severní stranu rizality, obě nádvoří uzavírají brány osazené mytologickými a alegorickými sochami a vázami z doby kolem roku 1735 z dílny M. B. Brauna. Přilehlý park byl navržen okolo roku 1730, ovšem z původní podoby se zachovala jen hlavní alej. Ta nás dovede ke Sluneční bráně, taktéž se sochařskou výzdobou z dílny M. B. Brauna. Své jméno dostala podle velikého paprsčitého slunce nad mřížovými vraty. Před zámkem se nachází kašna, která původně stála na Koňském trhu (dnešním Václavském náměstí) v Praze, a také památník obětem obou světových válek se sochou Obětovaného od F. Bílka. Dva prohlídkové okruhy - I. zámecké interiéry a II. Hry a hračky malých aristokratů. Stálé expozice - Galerie umělecké litiny, Tajemné bytosti brdských lesů a Hudba bez hudebníků (hrací strojky). 49˚ 50` 11.81``N 13˚ 54` 10.67``E