Stará Huť je obec ležící v jižní části Středočeského kraje asi 2 km východně od Dobříše a 20 km východně od okresního města Příbram. Rozkládá se na úpatí Brd při řece Kocábě, nadmořské výšce 352 m. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1674.
zmiňuje se poprvé roku 1216 jako statek v majetku pražských biskupů, městem se ale stala roku 1406.
Arcibiskup měl ve městě svůj zámeček, jehož jádro tvoří gotická tvrz z poloviny 14. století. V okolí města byly objeveny stříbrné žíly, a proto došlo k rozvoji dolování. Roku 1579 byla Příbram povýšena na královské horní město a těžilo se tu s přestávkami a rozličným výnosem až do konce 18. století, kdy nastal obrovský rozvoj těžební činnosti. Příbram se stala sídlem Vrchního horního úřadu a Vysoké školy báňské. Roku 1875 bylo dosaženo na dole Vojtěch důlní hloubky 1000 m. Roku 1892 došlo na dole Marie k výbuchu důlních plynů, při němž zahynulo více než 300 horníků. Tato těžba byla ukončena na konci 70. let 20. století. Od poloviny 20. století se poblíž Příbrami rozvíjela těžba uranu, která přinesla městu nový rozkvět, ale také mnoha lidem vězněným v okolních táborech nucených prací velké utrpení. Centrum staré Příbrami je soustředěno kolem kostela sv. Jakuba Většího, jenž pochází z 2. poloviny 13. století, ale jehož zařízení je většinou barokní, a náměstí T. G. Masaryka. V bývalém arcibiskupském zámečku sídlí kromě galerie také Muzeum třetího odboje. Nad městem známé mariánské poutní místo Svatá Hora, spojené s Příbramí krytým schodištěm. 49˚ 41` 23.77``N 14˚ 0` 32.51``E
SVATÁ HORA - známé mariánské poutní místo Čech bylo postaveno na místě starší gotické kaple společně s jezuitskou rezidencí podle návrhu Carla Luraga. Nevelká svatyně byla po roce 1658 obklopena ambity s výjevy z historie posvátné svatohorské sošky Panny Marie a se čtyřmi nárožními kaplemi a zvonicí. Objekt má také bohatou štukatérskou a sochařskou výzdobu. Na náměstí před bazilikou s nevšedním stříbrným oltářem stojí raně barokní mariánský sloup z roku 1661. Zajímavostí je kryté schodiště, vedoucí z Příbrami a končící v ambitech, které bylo postaveno roku 1658 a později upravováno K. I. Dienzenhoferem v letech 1727-1728. Nad náměstím se nachází barokní Kalvárie od M. Hubera z roku 1692. Po zrušení jezuitského řádu spravovali poutní areál, nacházející se nad rozlehlými sady, redemptoristé, kteří se sem po nucené přestávce ve druhé polovině 20. století vrátili po roce 1989.
HORNICKÉ MUZEUM - založené v roce 1886 je největším hornickým muzeem v České republice. Nabízí ke zhlédnutí 60 stálých expozic situovaných v historických, památkově chráněných objektech Ševčinského, Vojtěšského, Anenského a Drkolnovského dolu a v hornické chalupě na Březových Horách, a dále v pobočkách muzea - Památníku Vojna u Příbrami, Skanzenu Vysoký Chlumec, Muzeu Špýchar Prostřední Lhota a Muzeu zlata Nový Knín.